Grumpy Cat je už bohužel v kočičím nebi, dožila se sedmi let

Znali jste také to zamračené koťátko, které si dobíralo v mnoha skečích rozpustilého pejska a mělo všechno tak nějak na háku? Jasně, Grumpy Cat, tu znal prostě každý – další americká celebrita, která rozesmála miliony lidí napříč kontinenty. Bohužel, letos zemřela na selhání ledvin a bylo jí teprve sedm roků. Internetová celebrita z Arizony vděčila za svůj zjev netradiční deformaci, takzvanému nanismu. Kočky, které se takto narodí, mají krátké končetiny a vůbec působí dojmem drobného zvířátka. A když se k tomu ještě přidal ten od přírody zamračený čumáček, bylo vyhráno…

Slavnou se stala v roce 2012 ještě jako koťátko

Nebylo jí ani půl roku a už byla opravdovou celebritou. Někdo zkrátka nevěřil, že taková kočka existuje a fotka by mohla být upravená. Právě díky těmto pochybovačným hlasům vznikala první videa s tématikou Grumpy Cat – občanským jménem sice byla Tardar Sauce (tedy doslova Tatarka), ale v angličtině zní lépe právě tato přezdívka, prostě taková kulantně řečeno „zamračená kočička“ neboli mrzout na čtyřech tlapkách. A nakonec, doma jí už říkali Grumpy, tak na to začala slyšet.

Na Facebooku měla brzy miliony fanoušků, majitelka Tabatha Bundesen měla brzy plné ruce práce, jak skloubit práci – a normální rodinný život. Grumpy se totiž objevila i v televizní talk-show, stala se propagátorem značky Friskies a zahrála si i v krátkém skeči na stříbrném plátně. A v neposlední řadě, vyšly o ní také čtyři knihy. Docela dost na jeden kočičí život. Tabatha si díky slávě své kočičky mohla odpočinout od náročné práce a stala se domácím strážcem malé Grumpy, která měla svůj vlastní internetový obchod. Navzdory výrazu v obličeji byla kočka hravá a veselá, a právě taková by určitě měla zůstat i vzpomínka na ni.

Kvalitní české krmivo Hundebar

Nově jsme se rozhodli naší nabídku rozšířit i o krmiva Hundebar. Že tohoto výrobce ještě neznáte? A proč byste si měli vybrat krmivo právě této značky? Dovolte nám, abychom vám je nyní představili.

Firma Hundebar je českou firmou, kde se rozhodli, že chtějí, aby i pejsci a kočičky měli kvalitní krmivo z přírodních čerstvých surovin. Takové, které jim bude chutnat, ale zároveň jim nabídne všechny potřebné látky, vitamíny, minerály či vlákninu. Vzniklo tak krmivo, ve kterém najdete vždy velkou porci masa doplněnou zeleninou a dalšími složkami jako např. chia semínka, lososový olej, kořen čekanky nebo šípek. A to vše bez jakýchkoliv umělých přísad a chemie.

Na obalu krmiva nenajdete složení produktu, kterému nebudete rozumět ani s chemickými tabulkami. Najdete tam jasný výčet opravdu pečlivě vybraných surovin, které sami běžně konzumujete. Navíc při vytváření receptů firma intenzivně spolupracovala i s veterinárními lékaři.

Krmivo tedy opravdu udrží vašeho mazlíčka v optimální kondici a navíc ještě podpoří jeho imunitu, protože podporuje přirozenou obranyschopnost. Optimalizuje zažívání, podporuje metabolismus a pomáhá vašemu mazlíčkovi udržet si lesklou a bohatou srst.

Aby toho nebylo málo, je krmivo baleno ve vratném obalu, který nám pak můžete poslat zpět!

Ale dost už bylo představování výrobce. Nyní se podívejme, jaké druhy této bašty můžeme momentálně vašim 4nožcům nabídnout? 

Norská lesní kočka

Norská lesní kočka, to je učiněný elegán

Polodlouhá srst, která má mimořádně hustou podsadu. Nakonec, norská zima přece není žádná legrace a kočky si svetry nepletou. Srst má i mezi polštářky tlapek a mimořádně silný hrudník nechá sousedovu kočku v klidu – miska zůstane nedotčená, norská lesní kráska budí respekt už z velké dálky, prim hraje i velice hustý ocas. Co dalšího můžeme říci o jednom z nejpopulárnějších plemen pro chovatele nejen v našich zeměpisných šířkách?

Vypadá podobně jako mainská mývalí, ale…

Možná se podobá plemenu maine coon, ale chyba lávky – norské lesní kočce totiž na rozdíl od americké kamarádky nevadí, když zmokne a nezastaví ji ani mínus dvacet. V Norsku prší a mrzne, nic nového pod sluncem, že? Kocour má běžně i osm nebo devět kilo, má dlouhé nohy a nápadně vysoké uši. Skutečný gigant, a to platí i pro kočičku, která je vždycky trochu drobnější. V létě sice vylíná většina podsady, ale vizáž se zase tolik nezmění, pořád půjde mezi ostatními kočkami spíše o Goliáše.

A co povaha? Ta je hodně specifická, přestože kočka není vlastně nijak zvlášť šlechtěná – a vyvinula se v říši Vikingů zcela svébytně, jde o nefalšovaného milovníka lidské společnosti, který se dokáže za jistých okolností spřátelit i s pejsky. Zvídavá, velmi chytrá a zábavná, přesně to jsou atributy povahy norské lesní kočky. Šplhání obecně kočkám nedělá problém, ale tahle je skutečným mistrem. Chce se hodně vydovádět, určitě není gaučovým povalečem a působí (nejen) velmi inteligentně. Určitě vám také doma nebude stačit jedna, protože dvě norské lesní kočky už znamenají spoustu radosti, i když někdy po nich zůstane rozbitý květináč.

Dlouhou srst si s radostí upravují norské lesní kočky samy, ale když je jednou týdně trochu pročešete, určitě nebudou nijak zvlášť proti. Vyvinula se přirozeně v přírodě po stovkách let, takže genetické vady nebo nemožnost reprodukce jsou k vidění málokdy. Zvláštní požadavky na chov vlastně nemá, snad kromě velké zahrady!

Československý vlčák připomíná skutečného pána lesů

Plemeno, které vyslal do světa Karel Hartl, se zalíbilo nejen českým a slovenským chovatelům. Původní plán pohraničníků zkřížit německého ovčáka s karpatským vlkem vyšel na jedničku, prarodiče dnešních vlčáků – Brita a Cézar – se narodili už před více než šedesáti lety. Vypadá na první pohled jako vlk a prosadí se bez ohledu na terén nebo únavu. Běhat jej opravdu baví a desítky kilometrů nejsou žádná překážka. Pes může mít v kohoutku až 75 centimetrů a bílá vlčí maska v okolí tlamy budí respekt. Co dalšího můžeme říci o tomto unikátním plemeni, které odkazuje ještě na společné federální časy?

Chová se i v Itálii, v bývalé ČSSR se ale chová také

Populární u nás, ale také v italském prostředí – každoročně se zapíše do plemenných knih několik desítek až stovka štěňátek, takže československý vlčák stále ještě žije. Aktivní plemeno, které nevěří cizím a za svého pána by položilo život, se hodí nejen do služby, ale také pro výstavní účely. Perfektní hlídač, kterého ovšem musíte začít cvičit brzy a důsledně, protože plemeno opravdu není tak nějak pro každého (to si raději pořiďte „klasického“ ovčáka).

Svého pána si oblíbí až tak, že nesnese v rodině jakoukoliv změnu. Připravte se na to, že po těch průměrných patnáct let vám bude dělat oddanou společnost – a když je necháte jinému majiteli, způsobíte jim tím skutečný duševní otřes. Například, když se bude cítit sám, začne táhle výt. A že je to zvuk, co opravdu drásá nervy!

Jantarové oči, mimořádně hustá srst s krátkýma ušima a váha běžně přes 25 kilogramů. Ušlechtilé rysy předznamenávají inteligenci, ve světovém psím žebříčku je v tomto ohledu špičkou. Pokud po něm budete chtít bezduché opakování jednoho povelu, pak zcela marně – nebude se mu to vůbec pozdávat. A ještě jedna rada na závěr, budou chtít hodně vašeho volného času. Jsou dost aktivní a rádi si zaběhají, vyřádí se na zahradě a podobně, prostě žádný gaučový pejsek…

 

Kočička Emma

Ptáte se, na co byly použity peníze, které jsme na 4Nožcích vybrali pro Moravskoslezský spolek na ochranu zvířat? My už to víme!

Penízy byly mimo jiné použityna záchranu kočičky Emmy, kteoru pracovníci našli při přeočkovávání zvířat u bezdomovců na Karvinsku. Micinka měla tu smůlu, že ji tlapku chytil vlak a strhnul z ní kůži. Bohužel pacinku už se nepodařilo zachránit a bylo potřeba ji amputovat.

Jméno kočička dostala po slečně Emmě, která každý rok v létě spolku pomáhá v rámci svého prázdninového pobytu v Opavě.

Přejeme oběma slečnám hodně štěstí a úspěchu v další cestě životem! 🙂

Prvních 500 Kč odesláno!

Přátelé, z každého vašeho nákupu na eshopu 4nozci.cz jde 1% na podporu pejskům v nouzi. Právě se nám podařilo vybrat krásných 500 Kč, které jsme odeslali na účet Moravskoslezského spolku na ochranu zvířat.

Tento spolek již od roku 1990 pomáhá týraným či zanedbaným zvířatům. Zasazuje se ale také o změnu legislativy, která je často na tyto případy “krátká”. Ať chceme nebo ne, zákony ovlivňují nejen náš život, ale i život 4 – nohých mazlíčků. Navíc také hlídají situaci v útulcích a dohlížejí na podmínky, v nichž tam zvířata žijí. V neposlední řadě se snaží o vybudování sítě pěstounů, kteří budou dočasně poskytovat domov opuštěným nebo zraněným zvířatům.

O konkrétních případech vás budeme informovat v dalším článku…

 

Kočka v posteli aneb je to snad nějaký problém?

Aby lidé sdíleli lože se svým zvířecím mazlíčkem, bylo před pár generacemi naprosto nemyslitelné. Doba se ale změnila a dnes je to spíš standard, když si kočka trochu pohoví uprostřed vašich polštářů. Kočka vás velmi miluje, považuje vás za trochu přerostlou kočku a nebude vás nikdy poslouchat úplně na slovo. Takže, usínání s kočkou…

Vrnění uzdravuje, takže proč ho nenechat působit i přes noc?

Když kočka přede, působí to dobře nejen na klouby – ale také na duševní klid. To je důležité hlavně po návratu z práce, kdy máte všeho plné zuby a chcete odpočívat. Kočka odpočívání miluje, tak bude odpočívat s vámi. A když trochu zavrní, nejspíš vás neprobudí, ale ještě bude léčit kloubní aparát a harmonizovat fáze spánku. Neříká se nadarmo, že lidé, co mají doma kočku, patří k té uvolněnější části populace. Kočka uklidňuje nervy, tak proč by to nemohla udělat i v nočních hodinách?

Spaní s kočkou čtyřnohou usnadňuje lov těch dvounohých. Pánové, pozor – devět z deseti žen dá přednost právě muži, co má doma kočku a určitě ji snese i v peřinách. A když jste zrovna single, nebudete se cítit tak osaměle, to je další velká výhoda. Kočka nakonec nechrápe, nebere vám deku, tedy alespoň ne v takové míře jako člověk a zahřeje – nezištně!

Výhodu spatřují ve spaní s kočkou i esoterici, podle nichž kočka pohlcuje negativní energii pocházející od majitele a převádí ji na neutrál. V bytě je pak lépe, proudí v něm spíše pozitivní energie a bude se vám tak lépe dařit. A kdo má doma kočičku, určitě potvrdí, že na této myšlence něco je! Negativum snad spatřujeme jen v tom, že se probudíte s kočkou na hlavě a bude vás trochu bolet za krkem, ale to je jen malá daň za ty kočičí výhody…

Ohňostroje a kočka

Nejen psi trpí s příchodem nového roku. Ani kočky na tom nejsou o moc lépe. Jak se chovat na Silvestra, aby to nebyl pro zvíře stres?

Kočka slyší… Dokonce tak, že prakticky dokonale, protože má v průměru třikrát tak dobré uši, než my sami! Nemluvě o tom, že její další smysly jsou ještě o něco dokonalejší. Co je výhodou při lovu, je však ale mínusem v době, kdy je v okolí hluk, protože malá kočička si veškeré rány a lomoz bere trochu moc k srdci. Ale to musíme pochopit, určitě máte doma kocoura, co utíká před kroupy a bouřka se mu nezdá právě legrační. Ale co silvestrovské petardy, jak na ně vyzrát?

Sami musíte býtklidu, kočka to jinak vycítí

Máte stres z toho, že kočka bude mít stres a nervujete se celý večer? Pak bude zaručeně nervní i kočka, protože je citlivá na vaše nálady. Snažte se být maximálně v klidu. Bude lepší, když kočka nezůstane ani chvíli sama, rozhodně nepořádejte v bytě divoké večírky. Dodejtepocit bezpečí, který bude mít jen s vámi. A pokud váš čtvernožec žije jinak venku, večer před ohňostroji jej zavolejte a udělejte si večer ve dvou, dejte pozor, aby nikam neutekl! Zranění pod koly aut, šílenství z vybuchujících petard, které mohou zvíře zranit – nic z toho byste si neměli vzít na svědomí, riziko je bohužel docela vysoké.

Eliminace hluku je také žádoucí. Místo, kde bude kočka trávit večer a noc, by mělo být to nejklidnější v domě. Plastová okna utlumí randál, ale když zatáhnete rolety a připravíte kočce prostornou krabici, nejspíš bude všechno na jedničku. Ať už si zaleze, kam chce, nenuťte jí připravený pelíšek. Možná bude za kanapem a prospí tam všechny ty rachejtle, což je jen dobře!

Pamlskem také chybu neuděláte, možná si zapněte také televizi, na kterou je zvyklá a nebude tolik vnímat ohňostroje venku. Třeba i potichu puštěná vážná hudba je pro kočku lepší zvuk než to, co krátce po půlnoci na celém sídlišti. Když bude v klidu, a navíc společně s vámi, je dost dobře možné, že vám spíš usne na klíně a Silvestr ji nechá jinak celkem chladnou…

Má strach? Potom není třeba zvýšená pozornost

Veškerá snaha uklidnit kočku je z laického pohledu v pořádku, ale odborníci vám jasně řeknou, že rapidní navýšení pozornosti z vaší strany v tuhle dobu zvířeti spíš neprospěje. Když budete v klidu a nebudete sdílet její strach, uklidní se tím dříve. Bude vědět, že to prostě není důvod k nějakým kočičím obavám.

A když nepomůže nic jiného, co takhle bylinky? Mírná přírodní sedativa neuškodí, zvláště pokud výše uvedená rady zatím moc nepomáhají. Kočičí povahy jsou různé a některá zvířata se plaší s trochou nadsázky i z vlastního stínu během parného letního poledne. Když si nevíte rady, poraďte se s veterinářem, ale standardní bylinky určitě neuškodí – stejně jako třeba kočičí feromony v zásuvce.

Návod, jak založit akvárium krok po kroku

Toužíte po akváriu, ale nevíte kde začít? Pak jste na správném místě! V tomto článku vám stručně a jasně poradíme, jak se založením akvária vlastně začít.

1. Rozmýšlejte

Pořádně si promyslete, jaké ryby do akvária chcete pořídit, protože právě jim by se nejen velikost, ale i celý interiér měl přizpůsobit. Chcete skaláry? Pak se určitě zaměřte na výšku akvária, která by měla být alespoň 50 cm. Chcete neonku? Pak je důležitá délka, která by se podle typu neonky měla pohybovat pomalu ke 100 cm, protože tahle ryba opravdu ráda plave. Proto je lepší si skutečně naplánovat, jaké ryby v akváriu budete mít, a pak vybrat jeho adekvátní velikost.

2. Základní zařízení

Už víte, jaké chcete mít akvarijní rybičky? Dobře, tak je hlavně ještě nekupujte! Nejprve musíte zakoupit potřebné vybavení. Pro začátečníky je nejjednodušší nějaký set s osvětlením a skříňkou. Někdy se k tomu přidává i filtrace a topné tělísko. Světlo svým výkonem zkušené akvaristy skutečně nevytrhne, ale pokud sháníte něco pro začátek, pak vám určitě dobře poslouží a časem, když zjistíte, že se tomuto koníčku chcete věnovat víc, můžete ho vyměnit.

U filtrace se však nenechte zmást. V 99 % je zcela nedostačující – nemá dostatečný výkon ani obsah filtračních médií. V každém případě doporučujeme pořídit filtraci zvlášť a tu setovou schovat pro případ nouze. U výběru filtru se dívejte na průtok (l/h). Počítejte s tím, že výrobce uvádí jeho výkon bez filtračních médií, takže z celkového průtoku uberte alespoň 1/3 a teprve pak zjistíte skutečný průtok.

Pro orientaci je možné se řídit informací, pro jaký objem akvária je daný filtr vhodný. Vždy je lepší vzít ten, který je určen pro objemově větší akvária než to, jaké si pořizujete.

Topítko většinou bývá dostačující, nicméně určitě doporučujeme zakoupit i klasický teploměr, který stojí pár korun a ukáže vám skutečnou teplotu vody v akváriu.

3. Interiér

Techniku máme a teď hurá na zařizování!

Nejideálnější štěrk je křemičitý písek v zrnitosti 2-3 mm. Na barvě nezáleží, ale trendy v současné době hrají spíše v naturálních barvách čili černá, hnědá či klasická béžová. Na zrnitost skutečně pozor, je to jeden z nejčastějších prohřešků začátečníků. Často kupují štěrk v akvaristice, kde je jim doporučena hrubší zrnitost. Ta však přináší jen útrapy, neboť do nich zapadají exkrementy ryb, krmení a špatně v něm rostou rostliny.

Dále jsou zde dekoracekořeny a kameny. Dají se koupit v akvaristice, či nalézt v přírodě. Kořen vám samozřejmě bude plavat, popřípadě zabarví vodu či se na něm bude ze začátku tvořit taková bílá plíseň. Nic se nebojte, pokud plave, tak ho dočasně ukotvěte u dna nějakým kamenem, pokud barví vodu do hněda – vůbec to nevadí, ono se to časem spraví samo a rybám to prospívá. Plíseň taky není škodlivá, nesnažte se ji nijak mechanicky odstraňovat, zmizí sama, popřípadě si na ní rybky a šnečci pěkně smlsnou.

Rostliny jsou poslední věc, která by v interiéru (kromě rybek, samozřejmě) neměla chybět. Jsou velmi důležité pro utvoření celkové rovnováhy v akváriu a napomáhají celkovým procesům, které se ve vodě dějí. Určitě nepodceňujte jejich význam a pro začátek zakupte nějaké nenáročné a rychle-rostoucí, stačí jen pohledat na internetu.

4. Trpělivost přináší růže

Máte všechny předchozí body splněny? Dobře, akvárium tedy můžete napustit, zapnout filtraci a nastavit žádoucí teplotu na topítku. Pak ale prostě jen čekejte. Ideální doba pro to, aby veškeré procesy v akváriu začaly dobře fungovat, jsou čtyři týdny. Je úmorné koukat do prázdného akvária tak dlouho, ale věřte, že trpělivost opravdu přináší růže.

Za tu dobu, co necháte veškerou techniku pracovat, se vytvoří ve vodě jakýsi ekosystém. Ve filtru se začnou tvořit nitrifikační bakterie, které pomáhají odbourávat nežádoucí látky z vody. Rostliny se zakoření a začnou se přizpůsobovat novému prostředí. Pouhým okem nejde až tak vidět, co se vlastně v akváriu děje, ale v období těch čtyř týdnů se chemické hodnoty vody ustálí na požadovanou úroveň a teprve pak je vše připraveno pro nové přírůstky do vašeho akvarijního světa.

5. Akvarijní ryby

Konečně přišla chvíle, kdy si do akvária můžete pořídit plánované osazenstvo. Pozor ale! Přidávejte ho do akvária postupně. Pokud přidáte mnoho ryb naráz, je to pro akvárium a jeho křehký ekosystém příliš velká zátěž, hodnoty by se zase mohly rozhodit a mohly by se objevit nechtěné problémy.

Tak a teď se můžete jen kochat svým malým podvodním světem!

Autor: Bc. Andrea Bartoňová

Pes prý vidí jen černobílý film, ale jak je to doopravdy?

Podle zažitých mýtů naši čtyřnozí přátelé nedokáží vidět svět jinak než jako klasický film pro pamětníky. Pravda je ale někde trochu jinde, i když se dlouhá léta říkalo něco úplně jiného a například delfíni vidí monochromaticky – tedy jedna jediná barva, ale různé odstíny. Psi vidí dokonce podobně jako my, jen reálně vnímají menší barevnou škálu. Máme dokonalejší oči, což o to, ale všechny naše smysly rozhodně nejsou lepší než ty psí…

Červenou jako my nevidí, ale vnímá ji jinak

Pes vidí velmi dobře žlutou a modrou barvu, takže když vybíráme hračky, měli bychom se soustředit na jejich odstíny – a nikdy nesáhneme vedle! Naopak červená a zelená, barvy, v nichž je vyvedena většina psích hraček ve zverimexech, dělají těmto zvířatům určitý problém. Splývají vlastně ve žlutou, nedají se jen tak odlišit. Modrá, žlutá, šedivá a jejich odstíny, přesně tak vnímá pozemský svět každá psí mysl…

A proč tomu tak je? Existuje snadné vědecké vysvětlení. Člověk má tři čípky – díky nimž rozliší velmi jednoduše (samozřejmě až na barvoslepé jedince) modrou, žlutou, červenou i zelenou a jejich kombinace, tedy v podstatě celou duhu. Většina savců a mezi nimi samozřejmě i naše psisko, však má tyhle čípky jen dva, jedním vidí modře a druhým žlutě.

Pes vidí perfektně hlavně během noci

Vyvinul se z vlka, a proto mu nedělá (teoreticky) problém noční lov. Tyčinky v očích jsou na světlo mnohem citlivější, podobně jako u koček – a stačí jen malý záblesk, aby se pes dobře zorientoval, člověk potřebuje mnohem větší dávku. Pokud jde o psí zrak, zaostřit může asi jen na šest metrů, kdežto my snadno zacílíme až do dvacetimetrové vzdálenosti. Díky očím lovce ale rozliší lépe jakýkoliv pohyb. A jestliže vy máte asi 15 milionů čichových receptorů, kočka i pes se mohou jen smát. Mají totiž asi 60, resp. 200 milionů čichových receptorů, a tak se už nikdy nesmíte divit, že doma zaručeně všechno vyslídí…